BMW G87 M2

BMW G87 M2
BMW G87 M2

BMW M2 G87 po faceliftu: Sterilní budoucnost, nebo jen další kolo stejného vibe?

  Než se do toho pustíme, pojďme si něco ujasnit. Tento článek je psaný ze srandy, s nadsázkou, ironií tzn. se satirou. A hlavně — je mi úplně jedno, co si kdo myslí. Projel jsem tolik aut, že mám vlastní názor, a tohle je on. Pokud má někdo pohoršení, ať si ho nechá na debatu se svými pseudo‑odborníky. Článek určitě postupem času dostane revize, s přibývajícími kilometry.

  Jedeme dál.

  Je to tady. Konečně jsem se posunul a pořídil něco nového. Bylo načase prodat veškerý starý pojezd, protože jsem očekával cenové dno u E9x. F‑kovou řadu jsem úplně přeskočil. Ne proto, že by byla špatná — je samozřejmě lepší než E‑čková — ale nedávalo mi to smysl. Kupovat ojeté Mko, když cenový rozdíl už není tak dramatický? Ano, M2 Competition je nejhravější emko vůbec, ale…

  Volba byla tedy naprosto jasná. Je to evoluce končící doufejme u Porsche. A teď trochu vážněji, a nebo vlastně proč? Když je všude tolik hates a odborníků? Je nefér psát to takovým stylem u auta katalogově za dvojku plus. Příště to už to bude seriózní psaní, fakt. Je mi jedno, jestli je auto nové staré, musí být prostě dobré a tak to beru.

  Byl jsem se podívat na několik kousků s nájezdem 5 až 15 tisíc a rozhodl se, že koupím nové. Ta auta byla většinou předváděcí, ačkoliv se prodejci snažili maskovat skutečnost tím, že dotyčný „objednal“ CS verzi. Takže už driftované, ošoupané a bůhví jak zajeté.
BMW G87 M2

Nový směr, nebo technologický konec?

  Od vrstevníků poslouchám stejné nekonečné kňourání o tom, jak „nová auta už nejsou zábavná“, jak „dřív měly duši“ a jak „všechno je teď těžké, sterilně moderní a špatně zpracované“. Jak ten displej je tam hrozný, analogové budíky by tam byly lepší „Blá, Blá, Blá a? Tak tam asi v 21. století bude rafička z kukaček. Hlavně si kup každý rok nový Iphone, ty vořechu…

  A tyhle moudra většinou přichází od lidí, kteří mají s moderními auty zkušenosti zhruba jako já s baletem. Nebo natáčí recenze ve stylu staršího režimu, často z dotací. Nejlepší je tedy dělat si názor z pasivního sledování na gauči, Instagramu, prostě socek a posloucháním pár expertů ze skupiny tomahawků.

  Nejlepší jsou imaginární znalci. „Kámoš mi to půjčil a vůbec mě to nenadchlo.“ Jasně. Tvoji kámoši, co si jezdí pro energy drink na molku a protáčí jedno kolo při odbočování. Tam si takhle zafelí mezi místníma a pokračujou dál 130tkou kolem sconta. Ach jo – toto není humor. Lidi prostě mají rádi to co mají doma, nebo si myslí, že udělají dojem chytrými argumenty

vymena pruzin, podvozku BMW G87 M2

Stejný playlist, jiný rok

  Jenže tenhle rituál je starý jak automobily samotné. Každý nový model projde stejným kolečkem:

  • Vyjde nový model → všichni nadávají.
  • Po pár letech → „To byla poslední pravá generace!“
  • Aktuální model → „Nejhorší v historii.“

  Ohrané, že?

M2 G87 po faceliftu: realita vs. fotky

M2 G87 je přesně ten případ auta, které na fotce vypadá jako rozbíječka ze stavebnice, ale naživo dává větší smysl:

  • hranaté retro tvary,
  • široké blatníky,
  • proporce odkazující na legendární sedmdesátky a osmdesátky.
  • Zadní světla, vypadající jak šilhající milášek

Na displeji telefonu to neproleze. Naživo to celé skoro zapadne. Jo – mohlo by to být lepší…

Technika, která je skoro až drzost

  Tak ta je vysloveně skandální. BMW totiž mělo tu drzost nacpat do nejmenšího Mka motor, pohon, převodovku, podvozek i brzdy přímo z M3/M4. Ano, tu špičkovou techniku plnou high-end materiálů a řešení inspirovaných motorsportem. Všechno pečlivě vyvíjené a laděné roky po celém světě… A co je nejhorší? Prototypy M2 najely tisíce kilometrů na Nordschleife, kde má BMW M vlastní vývojové centrum. Divize M byla mezi prvními automobilkami, které tam testovaly sériová auta. Ale samozřejmě — internet vždy ví líp, nebo vlastně i Franta za volantem.

Fakta jsou nudná. Nostalgie je sexy.

S každou generací jsou auta:

  • rychlejší
  • technicky lepší
  • bezpečnější
  • často spolehlivější

Ale komu by se to hodilo do vyprávění? Uvidíme jak to půjde dál. Mohlo by se to celé zvrtnout, kdyby další řada nebyla jen spalovací.

  Ano — některé materiály a OPF nejsou ideální. Ale to není vina automobilek. Je to podpis Evropské komise, která si myslí, že emoce lze zapsat do Excelu. Nebo, že recyklované plasty vyřeší snad i situaci v Bangladéži. Nejlepší je vypnout si jaderné elektrárny a zatopit na uhlí v okolních státech, aby nebyl blackout. Už aby byla malá doba ledová pryč. Prý se v Česku pěstovaly fíky…

  Dnes je M2 G87 „nejdiskutovanější Mko“. Na srazu je jich co do počtu nových aut nejvíce. Za pár let to bude „ta poslední pravá M2“, sběratelský klenot a posvátná krabička emocí. A nový model, který přijde? Ten bude samozřejmě „bez duše“. Stejně jako tenhle. 

Nedostatky? Ano, pár jich je

  • ochrana chladičů v nárazníku – slabé
  • olejový chladič zezdola – exponovaný
  • minimální cit od předku

  Řešení:

  • těhlice z verze CS
  • ještě větší odklon – camber plates
  • menší sbíhavost
  • přepnout výbavu na CS = udělat z toho CS.

  A výška? Vysoké jak nadmutá koza. Mezi kolo a blatník dáš pěst. Myslím, že to má něco společného s předpisy, nájezdovým úhlem kvůli retardérům a ochraně chodců – děkujeme.

BMW G87 M2

První zkušenosti

  Když jsem si poprvé sedl do M2 G87, nastal ten zvláštní moment, kdy si člověk říká: „Tak kde je ta tragédie, o které všichni mluví?“ Protože jestli jsem měl po všech těch online apokalyptických proroctvích očekávat nějaké emocionální prázdno, sterilní jízdu a celkový úpadek civilizace, tak se nic z toho nedostavilo.

  Ve skutečnosti mi pak bylo líto některých profesionálních moderátorů, protože jsem si uvědomil, že jsem s názorem dál — že prostě hodnotí něco, u čeho nevidí pozadí, nebo s čím neumí zacházet. To jsou přesně ty důvody, proč o tom někteří mluví tak, jak mluví. Většina z nich už dokonce změnila postoj s přibývající oblibou a píšou, že po faceliftu už je to „v pořádku“. Myslím, že až někdo bude číst tento článek za pár let, vůbec nepochopí určité postoje. No co, je to novinka a píše se rok 25/26. 

  Žádná sterilita, žádné emocionální prázdno, žádný konec automobilové civilizace.

  První metry ukážou, že to auto má charakteru víc než dost — ale ne toho ze socek, nýbrž toho fyzického. Takového, který tě praští do zad, když se opřeš do plynu, ale pohodlněji — moderněji.

Podvozek: přesný, fantastický… ale chce rychlost

  Podvozek funguje přesně tak, jak bys čekal od auta, které strávilo tisíce kilometrů na Nordschleife. Pevné. Přesné. Čitelné. Ale má to jeden háček: Aby ti to auto dalo emoce, musíš jet rychle. Jako fakt rychle. To auto pohlcuje rychlost způsobem, který je až nefér. Jet na okresce 140? Přijde ti to jako 100 v Toyotě GR. A tiše, klidně, bez dramatu. Prostě po koleji. Až to je nepřirozené. Tohle není auto pro člověka, který chce emoce v rychlostech, kde ještě můžeš přemýšlet. Tohle je auto pro lidi, kteří řídí tělem a instinktem — a až potom mozkem. Na limitu dává víc, než běžné chápání vůbec očekává. Stále mi není jasné jak zadní diferenciál chápe mě, jakožto řidiče, který chce jet stopu, nebo pošle porci krouťáku na zadní kolo a začne se smýkat bokem. Nějaký algoritmus chování? Otevírám, přidám a nic? Zavírám, přidávám a šmyk. Prostě geniální nastavení. Ty auta jsou dneska jinde.
 
  Ještě bych rád vyvrátil mýtus, který se dost často objevuje — a to, že auto je nedotáčivé. Ano, motor vpředu a náhon zadních kol může být nedotáčivý při špatném používání. Když do zatáčky najedu jak neřízená střela a ještě to pak plynem hrnu před sebe, tak ano — pak jsou ohlodané hrany. Gripu na předku je obrovské množství a se zapnutou stabilizací se tak jet dá, aniž by si člověk uvědomil, že dělá něco špatně. Nicméně správný petrolhead ví, že se auto rotuje před zatáčkou na brzdách, pak jemná práce na volantu s vahou a plynem.
 
  Jenže se zeptejte automobilového moderátora, co to je trail braking. Ne všichni ví, co to vůbec znamená. Řekl bych, že to je nastavené pro masy správně. Na nějaké okruhovější svezení to samozřejmě chce přidat na odklonu.

Retro moderno charisma

Na jednu stranu Hyundai, na druhou odkazy na staré BMW.

  Zvenku hrany a blatníky z osmdesátek. Uvnitř moderní technologie, která ti říká:

  „Tak co? Umíš to? Nebo se jen tváříš jako odborník, co rád hraje na playstu?“

Auto, které stádo nepochopí… dokud nebude pozdě

Cena a konkurence?

Jaká konkurence?

  • AMG CLA 45/CLE 53 – To je hezký nákup pro někoho, kdo rád sbírá cinkrlátka a ambientní osvětlení, ne pro člověka, co chce poctivou mechaniku
  • Audi RS3? – Skvělé auto, rychlé jako čert, ale je to polo čtyřkolkový kompaktní projektil, který nemá tu zadokolkovou drzost a brutalitu, kterou M2 rozdává jako letáky
  • Porsche 718 Cayman? – Fantastické auto — ale ve výbavě, ve které by dávalo smysl srovnání s M2, už se bavíme o částkách, za které si můžeš pořídit dvě M2 a ještě ti zbyde na benzín a sadu čínských pneu
  • Nissan Z – vedle těchto aut vypadá jak studentský projekt

 Cokoliv, co jede, zatáčí a brzdí líp jako M2 G87

  • stojí dvojnásobek
  • a je to Porsche

  Za tyhle peníze prostě není alternativa.

BMW G87 M2